Fontana Pretoria

V srdci palermského historického centra stojí renesanční kašna Fontana Pretoria, hned u křižovatky Quattro Canti a radnice. Její eliptické tělo tvoří koncentrické nádrže na třech úrovních, spojené schodišti, a měří dvanáct metrů do výšky. Obvod činí sto třicet tři metrů a v pozadí se rýsuje kupole kostela San Giuseppe dei Teatini.

Sochař Francesco Camilliani dílo vytvořil v polovině šestnáctého století pro zahrady toskánské vily dona Pedra Álvareze de Toleda, španělského místokrále Neapole. Po donově smrti v roce 1553 se syn Luigi rozhodl dílo prodat. Palermo kašnu koupilo v roce 1574 za zhruba třicet tisíc scudů. Na místo určení dorazilo 644 rozmontovaných kusů, které se složily na nově připraveném náměstí, dnešní Piazza Pretoria. Camillianiho syn Camillo kašnu přizpůsobil novému stanovišti a rozvržení původního návrhu změnil. Více než padesát soch a reliéfů znázorňuje harpyje, sirény, tritony i zvířata, čtyři roční období a dvanáct olympských bohů. Ležící postavy pak zosobňují čtyři palermské řeky: Oreto, Papireto, Gabriele a Maredolce. Ve železném plotě z roku 1858 od Giovan Battisty Filippa Basileho najdete Genia Palerma, svatou Rozálii i orla Pretorie.

Nahé postavy tehdy v Palermu vyvolaly pobouření a kašně se brzy začalo říkat Fontana della Vergogna, fontána studu. Město sužovala chudoba a hlad, vysoká investice proto působila jako plýtvání veřejnými penězi. Senátorům, kteří nákup schválili, lidé u radnice volali „hanba, hanba“. Někteří dokonce tvrdili, že voda šíří syfilis, což pověst jen prohloubilo. Německý spisovatel Goethe ji v roce 1787 viděl a údajně se jejího vzhledu zhrozil. Na konci dvacátého století prošla kašna celkovou obnovou. Dnes se u soch střídají fotografové a turisté, kteří si odnášejí záběry drobného řemeslného detailu.