Marschallbrücke

Most Marschallbrücke překlenuje řeku Spree v berlínské městské části Mitte a spojuje Luisenstraße s Wilhelmstraße. Své jméno dostal po polním maršálovi Blücherovi, který uspěl v osvobozeneckých válkách, a podléhá památkové ochraně. Během staletí se tu jako mostní materiál vystřídaly dřevo, litina i ocel.

Nejstarší dřevěná lávka, zvaná Laufbrücke, spojovala nově založenou Dorotheenstadt se severním břehem, zhruba dvě stě metrů proti proudu. Roku 1740 ji nechal židovský bankéř Veitel Heine Ephraim obnovit, takže se jí začalo říkat Judenbrücke nebo Ephraimbrücke. Roku 1795 ji kvůli špatnému stavu zbořili a vystřídala ji nová dřevěná lávka. Plány na nové přemostění vypracoval roku 1804 David Gilly, práce však přerušily války. Po těchto válkách přišel projekt Karla Friedricha Schinkela: litinový most navržený roku 1818, kvůli vysokým nákladům zjednodušený a hotový roku 1820. Dnešní ocelovou podobu navrhl Paul Gottheiner a postavili ji v letech 1881 a 1882. Tři oblouky z kovaného železa nesly stavbu se zdobenými zábradlími a kovovými reliéfy. Za druhé světové války utrpěla těžké škody, rychle ji ale opravili a koncem dvacátého století prošla rozsáhlou rekonstrukcí.

Předpjatá železobetonová rámová konstrukce o délce 57 metrů stojí na zděných pilířích a břehových opěrách s lampami osvětlení. Na šířku má 19 metrů, z nichž 15 zabírá vozovka a pěším zůstávají dvoumetrové chodníky po obou stranách. Nosnou soustavu tvoří šestnáct prefabrikovaných spřížených nosníků dlouhých 36 a 21 metrů. Původní severní pole s nýtovaným ocelovým obloukem se dochovalo a tvoří součást nové mostní stavby. Jeho kované zábradlí obnovili podle historických předloh, nové části dostaly kovové mřížové zábradlí. Roku 2019 přibily cyklistické pruhy, takže most nese auta, kola i pěší najednou.