Votivkirche

Votivkirche stojí ve Vídni u Votivparku, poblíž hlavní budovy Vídeňské univerzity. Už zdálky upoutá bílý pískovec, dvě štíhlé věže a rozetové okno nad středním portálem. Nad portály probíhá galerie se sochami a exteriér člení opěrné pilíře. Vzorované střešní tašky připomínají Stephansdom, tento kostel je však o více než sedm set let mladší.

Jeho vznik souvisí s nezdařeným atentátem na císaře Františka Josefa v roce 1853. Císaře před bodnutím Jánose Libényiho částečně ochránil tuhý límeček vyšívaný zlatem. Císařův bratr Ferdinand Maxmilián poté vyhlásil sbírku na votivní kostel a dary přicházely z celé monarchie. Architektonickou soutěž roku 1854 vyhrál šestadvacetiletý Heinrich von Ferstel, stavba začala o dva roky později. Neogotický chrám vycházel z francouzských katedrál a byl vysvěcen roku 1879, při stříbrné svatbě císařského páru.

Uvnitř najdeš hlavní loď s dvěma nižšími bočními loděmi, příčnou loď, chórový ochoz a čtyři kaple. Hlavní oltář zdobí zlacený retábl, skleněné mozaiky a šest alabastrových sloupů, ciborium nesou čtyři sloupy z červené žuly. V křtitelnici stojí renesanční sarkofág Mikuláše Salma, obránce Vídně během tureckého obléhání roku 1529. Nejnázornějším podpisem architekta je jeho podobizna pod kazatelnou, která stojí na šesti mramorových sloupech.