Hórreo

Hórreo v Seville představuje tradiční sýpku ze severozápadu Pyrenejského poloostrova, hlavně z Galicie, Asturie a severního Portugalska. Na jihu Španělska působí nezvykle, protože podobné stavby patří především k venkovské krajině severu. Dřevěné nebo kamenné stěny spočívají na sloupech a zvedají zásoby nad zem. Tím chrání obilí, kukuřici a kořenovou zeleninu před hlodavci i vlhkostí. Úzké mezery ve stěnách propouštějí vzduch a pomáhají udržet úrodu suchou.

Jednotlivé podoby odrážejí místní stavební tradice: galicijské sýpky bývají dlouhé a obdélné, zatímco asturijské často působí téměř čtvercově. Sloupy zakončují ploché kameny, přes které se myši a krysy do skladovacího prostoru nedostanou. Nejstarší známé vyobrazení pochází ze třináctého století z rukopisu Cantigas de Santa Maria. Některé dochované stavby vznikly v patnáctém století a podobné sýpky se stavějí dodnes. V Galicii jich stojí přibližně sto tisíc, v Asturii kolem osmnácti tisíc. Carnotská sýpka poblíž A Coruñy měří asi třicet pět metrů na délku a téměř dva metry na šířku. Vznikla na konci osmnáctého století a sloužila celé vesnici pod správou kostela.