Palais de Marbre

Palais de Marbre, známý také jako Villa Les Palmiers, je vila v Nice z devatenáctého století. Její fasádu pokrývá carrarský mramor dovezený ve dvaceti sedmi lodních nákladech. Stavba spojuje italskou renesanci s neoklasicistními prvky a řadí se k palladianismu. Původní exotický park vytvořil bankéř Honoré Gastaud v první polovině devatenáctého století. Vysadil zde araukárie, palmy, eukalypty a cedry, z nichž některé stromy rostou v areálu dodnes. Ernest Gambart později pověřil architekta Sébastiena-Marcela Biasiniho návrhem reprezentativní vily pro recepce a umění. Jižní fasádu zdobí verš Johna Keatse vytesaný do kamene. Zahrada kdysi obsahovala skleníky, pavilony, umělé ruiny, skalky a anglické cesty. Pozdější úpravy přinesly francouzskou zahradu s trávníky, buxusem, jezírky a cypřiši. Umělá grotta a velké stromy připomínají starší podobu areálu.

Vila sloužila také jako filmová kulisa pro snímek Lola Montès a film Luise Buñuela. Od šedesátých let v ní sídlí městský archiv Nice. Archiv zpřístupňuje online dokumenty, plány a obrazy související s dědictvím města. Vila, park a zahradní dekorace jsou zapsány v doplňkovém seznamu historických památek. Palais de Marbre tak spojuje architekturu, zahradní proměny a paměť někdejších rezidencí Riviéry.