Stellwerk Zürich Mülligen

Stellwerk Zürich Mülligen je železniční stavědlo, které Max Vogt navrhl v roce 1974 pro infrastrukturu Švýcarských spolkových drah SBB. Stavba používá beton jako hlavní konstrukční materiál. Stavědlo patří ke skupině betonových objektů, které vznikaly v době rozvoje železniční sítě a městské infrastruktury ve Švýcarsku. Okolí si zachovává výrazný průmyslový charakter železničního areálu. V sousedství stojí Schnellgutbahnhof pro rychlou nákladní přepravu a továrna Micafil, jejichž budovy připomínají spojení logistiky s architekturou. Sklad Franz Carl Weber má podobu obráceného betonového zikkuratu. Areál ohraničují železniční koleje na severu a rušná silnice na jihu, zatímco mezi betonem a kamenem se uchytila spontánní vegetace. Rostliny vytvářejí ekologické koridory mezi průmyslovými stavbami. Max Vogt dal svým objektům pro SBB robustní konstrukci, jasné linie a sochařský výraz, který propojuje provozní účel s podobou betonového monumentu. Název Hermetschloo připomíná někdejší malý les tohoto území. Stellwerk Zürich Mülligen tak ukazuje, jak železnice, beton, průmyslové budovy a nová stanoviště vegetace společně utvářejí městskou krajinu Curychu.