Grotte préhistorique du Lazaret

Grotte préhistorique du Lazaret leží v Nice na strmém skalním výběžku nedaleko středomořského pobřeží. Jeskyně měří přibližně třicet pět metrů a její šířka kolísá mezi čtyřmi a čtrnácti metry. Před sto šedesáti tisíci lety se její vchod nacházel asi sto metrů nad mořem. Dnes tu před sebou máte místo, kde lidé žili už v mladším období staršího paleolitu.

Výzkum odhalil dvacet devět vrstev osídlení v sedimentu silném dva a půl až tři metry. Uvnitř leží přes dvacet tisíc zkamenělých úlomků zvířecích kostí, kamenné nástroje a stopy ohnišť. Mezi nálezy jsou úlomky lebky přibližně devítiletého dítěte, spojované s Homo heidelbergensis nebo proto-neandertálci. Lovci jelenů využívali jeskyni dočasně a patrně si zde rozdělovali prostor podle činností. U stěny se nachází plocha dlouhá asi jedenáct metrů a široká tři a půl metru. Dvě kruhové koncentrace uhlíků obklopují nástroje, kosti a řada velkých kamenů. Ty mohly podpírat tyče koženého přístřešku, jistotu však neposkytují, protože podobné uspořádání mohly vytvořit i přírodní procesy.

François Emmanuel Fodéré zaznamenal jeskyni už v roce 1821 a intenzivní vykopávky začaly v 50. letech. V březnu 1963 získala ochranu jako historická památka. Malé mušle u ohnišť možná přinesli lidé spolu s mořskými řasami jako podestýlku. Celkem zde archeologové objevili také dvacet osm lidských pozůstatků, které zachycují dlouhý příběh života v Nice před vznikem města.