Ostfriedhof

Ve čtvrti Innenstadt-Ost ve východní části Dortmundu leží Ostfriedhof, hřbitov založený roku 1876. Město ho zřídilo jako druhé městské pohřebiště, protože počet obyvatel vzrostl za necelých sedmdesát let ze čtyř tisíc na přes padesát tisíc. Předcházel mu Westentotenhof, z něhož se časem stal Westpark. Šestnáct hektarů tu slouží zároveň jako místo posledního odpočinku a jako parková zeleň, kterou obyvatelé rádi využívají.

První pohřeb se konal 1. dubna 1876 a nejstarší hroby najdete v polích 2 a 5. Židovské oddělení v poli 14 vzniklo roku 1898 a k pohřbům sloužilo až do roku 1943. Původní rastr s rovnými osami postupně ustoupil krajině se zakřivenými cestami a výsadbou. Přestavba započatá roku 1912 se kvůli první světové válce protáhla až do roku 1921. Za druhé světové války areál poškodily bomby i vandalismus, přičemž židovské oddělení utrpělo největší škody. Opravy trvaly až do padesátých let a mezi roky 1950 a 1955 přibyla nová hrobová pole.

Historická část s alejemi, branou, kašnou, obřadní síní a domkem hrobníka je chráněnou památkou a počítá 362 samostatných náhrobků. Mnohé náhrobky má na svědomí židovský sochař Benno Elkan. Podél hlavní osy od vchodu z ulice Robert-Koch-Straße stojí monumentální hrobky, často doplněné sochami. Odrážejí bohatství a vliv rodin z doby průmyslového rozmachu města. Celý hřbitov je zároveň součástí Route der Industriekultur. K vidění jsou tu i pomníky hornických neštěstí a památník židovských obětí nacistického režimu. Spocívá tu například Henriette Davidis, průkopnice kuchařské literatury, a Marie Reinders, bojovnice za práva žen a zakladatelka školy.