Forte San Procolo

Forte San Procolo stojí v severní části Verony, bezprostředně u pravého břehu Adiže a pod hřebenem San Massimo. Jeho asymetrický sedmiúhelníkový val obklopuje suchý příkop a uvnitř se tyčí dvoupatrová kasematovaná pevnůstka čtvercového půdorysu. Děla umístěná na valu mohla pálit všemi směry a pokrývat celý okolní horizont. Pevnost se napojovala na bastionovou frontu San Procolo-Spagna a hlavní okruh veronských městských hradeb.

Stavba vznikla v letech 1840 až 1841 podle návrhu generálmajora Franze von Scholla, ředitele veronského úřadu pro opevňování. Po Schollově smrti v roce 1838 ji dokončil generálmajor Johann von Hlavaty v rámci rakouské obrany Verony. Jejím úkolem bylo zakrýt sníženinu pod San Massimem, kam děla na městských hradbách nedokázala účinně dostřelit. Současně měla spolupracovat s předsunutými body Santa Caterina a Porta Nuova, avšak původní záměr byl uskutečněn jen zčásti.

Příkop střežily čtyři kasematované kaponíry, z nichž střelci s puškami kryli jeho celou délku. Čtyři velké kasematované traversy s vlastními prachárnami dělily nádvoří a spojovaly val s chodbami ke kaponírám. Vstup ležel na jihovýchodní straně, od příkopu vedla poterna do nádvoří a padací most do centrálního reduitu. Právě tento vrstvený systém ukazuje přechod od starších bastionových hradeb k polygonálním pevnostem devatenáctého století.