Kronprinzenpalais

Kronprinzenpalais stojí v historickém centru Berlína jako bývalé sídlo pruského královského rodu. První stavba tohoto paláce vznikla v Berlíně roku 1663. Johann Arnold Nering navrhl původní podobu, zatímco Philipp Gerlach ji roku 1732 přestavěl v barokním stylu. Roku 1857 Heinrich Strack palác upravil v neoklasicistním stylu. Korintské sloupy a třetí podlaží patří k prvkům této neoklasicistní proměny.

V letech 1919 až 1937 palác hostil sbírku moderního umění Národní galerie. Mezi vystavenými umělci byli Cézanne a Van Gogh. Za nacistického režimu byla řada těchto děl odstraněna nebo zničena. Po těžkém poškození během druhé světové války palác obnovil Richard Paulick v letech 1968 až 1970. V roce 1990 se v paláci podepsala smlouva o německém znovusjednocení. Tento podpis spojil palác s významným mezníkem německých dějin. Spojení s Kronprinzessinnenpalais, které navrhl Karl Friedrich Schinkel, doplňuje architektonický kontext paláce v Berlíně. Budova Kronprinzenpalais slouží různým akcím a výstavám. Její dějiny proto zahrnují královskou rezidenci, galerijní sbírku, válečné škody i poválečnou obnovu.