Basilika St. Ulrich und Afra

Bazilika svatého Ulricha a Afry stojí v Augsburgu na hrobě jedné ze svých patronek, svaté Afry, umučené roku 304. Na tomto místě stály kostely už od osmého století, dnešní chrám však vznikl především mezi lety 1474 a 1500. Vysoké špičaté oblouky a velká okna z něj činí typický příklad pozdní gotiky v Německu. Stavba měří 93,5 metru na délku, 27,5 metru na šířku a 30 metrů na výšku.

Po staletí patřil chrám k benediktinskému klášteru, který roku 1577 získal hodnost říšského opatství Svaté říše římské. Chór u hlavního oltáře se začal stavět roku 1500, konflikty reformace však jeho dokončení oddálily až do roku 1603 či 1604. Roku 1777 tu zahrál varhanní koncert Wolfgang Amadeus Mozart. O pět let později, 4. května 1782, zde slavil mši papež Pius VI. Na počátku 19. století přišel zlom: roku 1802 klášter rozpustili a chrám přešel do majetku bavorského státu. Roku 1810 se stal farním kostelem místní katolické obce. Roku 1937 povýšil papež Pius XI. kostel na baziliku minor, o padesát let později ho navštívil papež Jan Pavel II.

Uvnitř vás zastaví tři velké renesanční oltáře, každý z nich se počítá k mistrovským dílům německého sochařství své doby. K nim se přidává pět bočních kapel: svatého Bartoloměje, Benedikta, Simperta, Ondřeje a Jiřího. Hudba k bazilice patří: koncerty a varhanní recitály se střídají po celý rok. Řada „30 minut hudby“ pak dává prostor mladým hudebníkům. Bazilika slouží pravidelné bohoslužby farnosti, k níž náleží i kostel svatého Antona. Poutníci sem směřují už po staletí, stejně jako ti, kdo hledají jen ticho. Hned vedle stojí evangelický kostel svatého Ulricha, takže zde sousedí katolíci i protestanti. Vysokou zvonici korunuje cibulová báň, jejíž tvar se stal předobrazem mnoha barokních věží v Bavorsku. Až příště uvidíte podobnou báně na jiném bavorském kostele, budete vědět, odkud vzor pochází.