Rheinfelden-Pferrichgraben

Rheinfelden-Pferrichgraben ve švýcarském Rheinfeldenu zachovává pozůstatky pozdně římské strážní věže. Vznikla za vlády císaře Valentiniana ve čtvrtém století našeho letopočtu. Věž patřila k obrannému a pozorovacímu systému podél Rýna, který tehdy tvořil hranici mezi Římskou říší a germánskými kmeny. Z její výšky mohli vojáci sledovat řeku a předávat signály sousedním věžím. Výběr místa souvisel se strmým svahem a výhledem na vodní tok. Stavba stojí přibližně pětadvacet metrů nad Rýnem na nízké štěrkové terase. Její půdorys má neobvyklý tvar kosočtverce. Archeologové zde odkryli také základy, příkop na severní straně a pozdější vápenku. Vápenná pec vznikla v příkopu během středověku nebo raného novověku.

Pastor Sebastian Burkart věž objevil na začátku dvacátého století. Ruiny byly později odkryty a postupně konzervovány. Ochranné zásahy utěsnily vrcholy zdiva dehtem a omezily pronikání vody. Výzkum zahrnul dokumentaci starého zdiva i odběr maltových vzorků u vstupu. Vzorky posloužily k ověřování nové metody datování malty. Rheinfelden-Pferrichgraben tak spojuje římskou vojenskou architekturu s dnešní archeologickou péčí. Místo ukazuje, jak Římané organizovali dohled nad severní hranicí říše.