Tartarenturm

Tartarenturm v Magdeburku je středověká věž, která původně tvořila obrannou součást městského opevnění. Datování stavby se uvádí jako rok 1239 nebo 1241. Stavbu vedl arcibiskup Wilbrand von Käfernburg v době obav z mongolských útoků. Věž je starší než Kiek in de Köken a věž u Möllenvogtei.

Na západ od Tartarenturmu stojí magdeburský dóm, zatímco na východě se rozkládalo níže položené labské předpolí. Opěrná zeď podpírala výše položený areál magdeburského dómu. V osmnáctém století obranné věže ztratily vojenskou funkci a východně od věže vznikl Fürstenwall s kasematy a promenádou. V roce 1899 vznikl průchod přízemím z Remtergangu k Fürstenwallu. Kvůli průchodu se východní terén zvýšil přibližně o čtyři až pět metrů.

Po přestavbě připomíná Tartarenturm z Fürstenwallu dvoupodlažní dům s valbovou střechou. Celková výška této věže činí jedenáct metrů. Obdélný půdorys měří 10,2 krát 6 metrů a zdivo z červeného pískovce má tloušťku asi 1,3 metru. V suterénu se nachází klenba s oknem na severní straně. Na západě horního podlaží zůstává vedle průchodu zazděný půlkruhový oblouk. Severní strana druhého podlaží zachovává rám zazděného okna z šedé droby. Tartarenturm je veden jako památka v registru památek Saska-Anhaltska pod číslem 09406387.