Ca n'Olesa

Ca n'Olesa je historické šlechtické sídlo v Palmě, jehož dnešní podoba spojuje gotické, renesanční a barokní vrstvy. Jeho kořeny sahají do gotického období na Mallorce.

Původní návrh se připisuje architektovi Jaume Brugerovi z konce šestnáctého století. Výraznou proměnu přinesla barokní přestavba v sedmnáctém století.

Fasáda zachovává renesanční okna, rodový erb Descósů a velký postranní půlkruhový portál. Přízemní okna lemují klasické sloupy, medailony a sfingy.

Střed paláce tvoří mallorský barokní dvůr s iónskými sloupy, nízkými oblouky a schodištěm. Galerie nad schodištěm má tři oblouky.

Na podlaze se objevují geometrické vzory a uprostřed stojí osmihranná hlavice studny. Nad prostorem vyniká znak rodiny Olesa.

Interiéry uchovávají historickou výzdobu, včetně tapisérií, keramiky, skla, nábytku a obrazů. Některé tapisérie pocházejí ze čtrnáctého století.

Flandrské tapisérie ze sedmnáctého století zobrazují příběhy Romula a Rema i únos Sabinek. Obrazy zastupují také Mesquida a Bestard.

Archeologický výzkum odhalil základy spojené s římskou Palmou a zbytky staršího domu Descósů. Stavba tak ukazuje proměny městského sídla napříč staletími.

V roce 1973 získala Ca n'Olesa status historicko-umělecké památky a kulturního dědictví. Palác dodnes představuje způsob života palmovské šlechty.