St. Ignaz

St. Ignaz v Mohuči je klasicistní halový kostel s pískovcovým průčelím a francouzskými architektonickými vlivy. Vznikl v letech 1763 až 1775 pod vedením mohučského architekta Johanna Petera Jägera. Fasádu zdobí dórské, iónské a korintské sloupy podle vzoru pařížského kostela Saint-Gervais-Saint-Protais. Stavba zasvěcená Ignáci z Antiochie stojí na místě středověkého předchůdce, doloženého nejpozději k roku 1259.

Původní románský kostel prošel gotickým rozšířením a v 18. století zchátral. Současný interiér ukazuje přechod ke klasicismu půdorysem ve tvaru kříže a klenutým stropem. Johann Baptist Enderle vytvořil v letech 1773 až 1776 malby se scénami ze života svatého Ignáce. Později je přemaloval Waldemar Kolmsperger starší a v 50. letech 20. století prošly restaurováním.

Pod chórem zůstává krypta se 198 z původních 261 pecových hrobů, včetně hrobů řemeslníků. Nad hlavním vstupem visí klasicistní varhanní skříň Josepha Antona Onimuse z let 1779 až 1781. Nástroj má 34 rejstříků, dva manuály a pedál s mechanickou trakturou. Vnější areál tvoří bývalý hřbitov s kopií křížové skupiny z roku 1519, jejímž autorem byl mohučský sochař Hans Backoffen. Pro návštěvníky na vozíku je místo přístupné.