Hindenburg

Hindenburg byla německá pevná vzducholoď a patřila k největším strojům své doby. Její konstrukci navrhl německý průkopník Ferdinand Graf von Zeppelin. Čtyři dieselové motory jí umožňovaly rychlý let přes Atlantik. Vzducholoď využívala autopilota, sonarový výškoměr a další technická řešení. Hindenburg zahájil komerční letecké spojení přes severní Atlantik mezi Německem a Spojenými státy. Na palubě vezl také lehký klavír Blüthner z hliníkové slitiny. Architekt Fritz August Breuhaus navrhl interiér pro cestující. Prostor spojoval luxus s praktickým uspořádáním paluby.

Při přistávání v Lakehurstu v New Jersey vzducholoď vzplála a její příběh skončil tragicky. Požár se spojoval s výbojem atmosférické elektřiny u úniku vodíku. Spekulace o sabotáži však zůstaly součástí příběhu katastrofy. Katastrofa ukončila éru pevných vzducholodí v komerční osobní dopravě. Hindenburg proto zůstává výrazným bodem dějin letectví, kde technický pokrok sousedí s rizikem raného létání. Její historie ukazuje cenu, kterou raná letecká doprava platila za nové technologie.