Knoblauchhaus

Knoblauchhaus v Berlíně je městský dům z osmnáctého století, spojený s významnou kupeckou rodinou Knoblauchových. Rodina Knoblauchových jej po generace obývala jako své hlavní sídlo. Dům vznikl mezi lety 1759 a 1761 a v rodinném vlastnictví zůstal 170 let. V roce 1929 jej rodina prodala městu Berlínu. Válečné období přečkal s minimálním poškozením, takže patří k několika dochovaným městským domům z osmnáctého století v Berlíně. Od roku 1989 náleží k Märkisches Museum a od roku 1995 ke Stiftung Berliner Stadtmuseum.

V interiéru se nachází stálá expozice o měšťanském životním stylu biedermeieru a historii rodiny Knoblauchových. Budova má tři podlaží, omítnuté průčelí, mansardovou střechu a lichoběžníkový půdorys. Půdorys celé budovy má dodnes výrazný lichoběžníkový tvar. Fasádu doplňuje klasicistní vlys, který vznikl na začátku devatenáctého století. Uvnitř původně chyběly chodby a jednotlivé místnosti na sebe přímo navazovaly. Toto uspořádání se zachovalo i po pozdějších úpravách domu.

Knoblauchhaus v devatenáctém století hostil společenská setkání s osobnostmi, jako byli Karl Friedrich Schinkel a Wilhelm von Humboldt. Rod Knoblauchových měl kořeny ve čtrnáctém století a do Berlína přišel z Košic a Bratislavy. Johann Christian Knoblauch začínal jako jehlář a později vstoupil do textilního obchodu. Jeho potomci rozšířili rodinné podnikání o výrobu a obchod s hedvábnými stuhami. Eduard Knoblauch z rodiny navrhl Novou synagogu v Oranienburger Straße.