Gheorghe Doja

Gheorghe Doja v Timișoaře označuje sochu připomínající výraznou postavu dějin Transylvánie a Uherska. Památka odkazuje na vůdce velkého rolnického povstání proti uherské pozemkové šlechtě. Doja, známý také pod maďarským jménem Dózsa György, pocházel z Dalnicu v dnešním okrese Covasna. Byl székelským drobným šlechticem a připravoval vojenskou sílu pro protiosmanskou křížovou výpravu. Plánovaná výprava se neuskutečnila, takže se převážně rolnické shromáždění změnilo v povstalecké vojsko. Mezi jeho účastníky patřili Maďaři, Slováci, Srbové, Chorvati, Rumuni i Székelyové. Povstalci zamířili také proti Timișoaře a Cenadu, kde sídlil biskup Nicolae Csáki.

Rozhodující střet u Timișoary ukončil postup Dojova vojska a přinesl vítězství šlechtě. Doja byl zajat spolu s bratrem Gergelym po několika dnech hladovění. Jeho poprava se stala jedním z nejtemnějších příběhů spojených s dějinami města. Vyprávění o rozžhaveném železném trůnu a koruně však obklopují historické legendy. Někteří historici připisují rozšíření tohoto motivu básníkovi Sándoru Petőfimu. Socha proto spojuje paměť Timișoary s tématy sociálního konfliktu a proměny moci ve střední Evropě. Gheorghe Doja zůstal symbolem odporu a jeho jméno nesly během komunistické éry mnohé rumunské ulice.