Karabijnschietbaan I-III Fort De Bilt

Karabijnschietbaan I-III Fort De Bilt tvoří součást pevnosti Fort De Bilt u Utrechtu. Pevnost vznikla v letech 1819 až 1821 jako první článek obranného okruhu kolem Utrechtu. Její původní obranu tvořily zemní valy, čtyři bastiony a reduit jako poslední útočiště obránců. Fort De Bilt kontroloval důležitou cestu Biltsestraatweg mezi Utrechtem a Arnhemem. Stromy, keře a hlohové živé ploty pomáhaly pevnost maskovat a chránit. Kamenné kasárny a další stavby poskytovaly vojákům ochranu před dělostřeleckou palbou. Střešní systém filtroval dešťovou vodu a posádce zajišťoval přibližně 80 000 litrů. Kolem roku 1885 pevnost pojala asi 250 vojáků a 34 děl. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století vznikly v severní části střelnice pro karabiny a pistole. Karabijnschietbaan I-III sloužila později vojenskému výcviku i policii. V roce 1930 nová silnice rozdělila pevnost na dvě části a změnila její uspořádání. Roku 1932 přibylo na východní stěně pět betonových kasemat. Severní kulometný bunkr z roku 1936 sloužil během německé okupace jako vězení pro odbojáře. V pevnosti bylo za války popraveno 140 lidí a roku 1949 zde vznikl památník. Severní část získalo město Utrecht v roce 1997. Od roku 1999 slouží pevnost veřejnosti především jako vzdělávací a pamětní místo. Program De Weg van de Held připomíná dějiny pevnosti, vězněné odbojáře i popravené.