Τάφος Παντελεήμονος Β'

Mohyla Panteleimona II. je součástí nekropole v Pateli na řeckém západě Makedonie. Patelské mohily nejsou náhodné kopce, ale záměrně navršené násupy, jež překrývají starší hroby a utvářejí krajinu paměti. Když u nich stanete, vidíte na první pohled jen hlínu. Pod ní se skrývají i skříňkové hroby, kamenné schrány vyskládané z desek. Jednoduchý val přitom stojí na přelomu pozdní doby bronzové a historické epochy.

Většina zdejších předmětů pochází z rané doby železné, zhruba z let 1100 až 700 př. n. l. Dominuje keramika, vedle ní se objevují bronzové fibule, drobné spony k přepínání šatstva. Zvláštní místo zaujímají hrnčířské značky: pro západní Makedonii vzácné, odkrývají dílny i jednotlivé řemeslníky. Část souboru vyšla na světlo při malých výkopech, při nichž Nikos Kotzias prozkoumal dva takové hroby. Zbytek předal archeologické službě místní obyvatel Stefanos Kangas. Od roku 1936 jsou tyto nálezy ve státních sbírkách, kde je lze srovnávat s materiálem z okolních pohřebišť.

Taková srovnání ukazují, že patelský soubor souvisí s dalšími makedonskými nekropolemi a připomíná i slavné mohily ve Vergině. Místní keramické tradice se tu potkávají se širšími kulturními vazbami napříč regionem. Z milodarů čtou badatelé volbu pohřbívání, techniku výroby i stopy sociálních rozdílů tehdejších komunit. Hrnčířské podpisy pak zůstávají nejvýmluvnější: drobné značky, jimiž dalecí tvůrci promlouvají k dnešku.