городище «Минг Урик»

Ming Uryk leží v Taškentu, v ohybu kanálu Salar, a zabírá přibližně 35 hektarů. Archeologické pozůstatky ukazují město, které existovalo od prvního do osmého století. Poloha u významné karavanní cesty pomohla původní pevnosti vyrůst v městské centrum. V sedmém století zde sídlilo hlavní město oblasti Čač, známé také jako Madínat aš-Šáš.

Dochované části zahrnují pevnost, citadelu a městskou čtvrť šachristán o rozloze asi 7,5 hektaru. Na pahorku stál palác vládců s reprezentačním sálem, obytnými místnostmi, chodbami a sklady. Archeologové odkryli také kultovní areál s ohništěm a stopy staršího chrámu zasvěceného slunci. Barevné nástěnné malby zobrazovaly panovníky, šlechtice, náboženské obřady a výjevy z hrdinských příběhů.

Místní dílny zpracovávaly keramiku, kov a železo, zatímco nálezy mincí dokládají význam obchodu. Zaujmou také terakotové figurky, hračky a stopy rozvinutého tkalcovství. Budovy vznikaly z nepálených cihel, jílu a slámy a chránily je čtvercové zdi s půlkruhovými věžemi. Místo dnes doplňuje muzeum a velké hromady popela připomínají dávné ohňové obřady.