Schlacht bei Nördlingen

Schlacht bei Nördlingen leží u bavorského Nördlingenu a připomíná jednu z rozhodujících bitev třicetileté války. Střet se odehrál 5. a 6. září 1634 mezi císařsko-španělskými a švédsko-německými vojsky. V okolní krajině se švédská posádka držela Nördlingenu, zatímco protivník spojil španělské a císařské jednotky. Boj zachycuje soupeření o jižní Německo a o Španělskou cestu, zásobovací trasu ke španělským silám v Nizozemí.

Kardinál-Infant Ferdinand a Ferdinand Uherský vedli početnější vojsko proti Gustavovi Hornovi a Bernhardovi Sasko-Výmarskému. Švédsko-němečtí velitelé podcenili velikost protivníka a 6. září podnikli útoky na kopce jižně od Nördlingenu. Počáteční úspěchy nestačily, protože císařsko-španělské jednotky své pozice průběžně posilovaly. Porážka přinesla stažení švédských vojsk z Bavorska a ovlivnila Pražský mír z května 1635. Francie poté zasáhla ve prospěch Švédska a Nizozemské republiky a vstoupila aktivně do války proti Španělsku. Kořeny střetu sahaly ke švédskému vylodění v Pomořansku v červnu 1630 s téměř 18 000 vojáky. Posečná krajina jižně od města zůstává konkrétní stopou manévru, který měl švédsko-německému vojsku přinést výhodnější postavení.